Složitá ekonomická situace znamená pro malé a střední podniky v Česku vyšší rizika spojená s jejich finančním zdravím. Patří sem například sekundární platební neschopnost a následná spirála zadlužení.
Existují však způsoby, jak finanční zdraví své firmy chránit, připomíná společnost Rekenber. Pomoci mohou strategické kroky, jako je diverzifikace odběratelů, ale také moderní technologie.
Platební morálka firem v oblasti B2B je nejhorší za osm let, ukazují průzkumy. Podle Barometru platební morálky se s pozdně zaplacenou fakturou v posledním roce setkalo celých 85 % firem ve východní Evropě včetně Česka. Až čtvrtina firem proto příští rok očekává zhoršení doby průměrné úhrady faktur a potenciální nedostatek hotovosti. To může vést až k druhotné platební neschopnosti, kterou bylo v roce 2020 podle odhadů Ministerstva financí ohrožena celá třetina českých podniků. Přestože se jednalo o krizový covidový rok, současné trendy ukazují, že ekonomická situace je pro firmy stále složitá.
„Podle našeho vlastního průzkumu a historických dat Insolvenčního rejstříku ČR existuje asi 1 500 případů úpadku, kdy se samotný dlužník nacházel zároveň v pozici věřitele a držel uznané pohledávky vůči jiným firmám v insolvenci. Pokud to zjednodušíme a budeme tyto firmy považovat za subjekty, jež se ocitly v druhotné platební neschopnosti, zjistíme, že jejich počet je nezanedbatelný. Podniky s vlastními přihlášenými pohledávkami v minimální výši 100 tisíc korun tvoří celých 10 % všech firemních insolvencí,“ vysvětluje Peter Zvirinský, zakladatel společnosti Rekenber.
„Počet větších sekundárních insolvencí je taktéž výrazný. Jejich podíl na celkových firemních insolvencích se pohyboval kolem 4,5 % u výše pohledávek alespoň 1 milion korun a 1,5 % u výše pohledávek alespoň 10 milionů korun,“ dodává Zvirinský.
Nedodržení splatnosti je běžnou praxí
Podle Coface, globálního leadera v oblasti pojištění pohledávek, je např. v sousedním Německu po splatnosti uhrazeno až 65 % všech faktur, přičemž průměrná délka zpoždění úhrady je 29 dní. Většina firem přitom očekává zhoršení platební disciplíny v nadcházejících letech, a to až na úrovně před pandemií, kdy se do prodlení dostalo až 80 % všech plateb. “Vzhledem k vysoké propojenosti ekonomik je proto možné očekávat podobný trend i v České republice”, dodává Martin Ambler, ředitel analytického oddělení společnosti Coface.
„Firma obvykle nějakou dobu čeká, než pošle svému odběrateli upomínku na nezaplacenou fakturu – většinou 14 dní až měsíc. Pokud platba nepřijde dalších 30 dní, můžeme to považovat za jakýsi milník. Od té chvíle se dotčená firma snaží pohledávku aktivněji vymáhat, posílat upomínky, kontaktovat odběratele telefonicky či využívat jiné vlastní mimosoudní prostředky. Ve chvíli, kdy je pohledávka více než 90 dní po splatnosti, přichází na řadu možnost soudního vymáhání. Zde pak záleží, zda výše dlužné částky a její význam pro cash flow motivuje firmu k soudnímu řešení, anebo pohledávku raději odepíše,“ popisuje životní cyklus nesplacené faktury Bohdan Hemžal, druhý ze zakladatelů společnosti Rekenber.
Pět zásad, které pomohou udržet podnik v kondici
Existují způsoby, jak sekundární platební neschopnosti předcházet. Společnost Rekenber sestavila pět zásad, které firmám pomohou udržet finanční zdraví a eliminovat rizika nesplacených pohledávek.
- Diverzifikace odběratelů
Účinnou prevencí druhotné platební neschopnosti je diverzifikace odběratelů, zejména pokud je firma jinak finančně stabilní a zdravá. V podmínkách klesající ekonomiky je závislost na jednom nebo velmi malém počtu strategických zákazníků riziková. Pokud se firma dokáže diverzifikovat své odběratele, je možné předejít mnoha problémům.
- Prověřování kredibility odběratelů
Existují i případy, kdy diverzifikace odběratelů není možná, případně se kvůli nepříznivé ekonomické situaci dostane do insolvence podstatná část jinak diverzifikovaného portfolia odběratelů. V takovém případě je vhodnou prevencí jejich prověření před uzavřením smlouvy.
Základní prověrka obchodních partnerů by měla zahrnovat alespoň kontrolu ve veřejných registrech, jako jsou insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík, centrální evidence exekucí či katastr nemovitostí (kvůli ověření exekucí a zástav). Alternativou k vlastnímu hledání je pak komplexní kreditní report od specializovaných poskytovatelů nebo hloubkové prověření při významnějších kontraktech.
- Pořádek v dokladech
Evidence faktur, kvalitní dokumentace, pořádek ve smlouvách. Tyto oblasti sice samy o sobě nezabrání nesplacení pohledávek, ale na druhé straně usnadní jejich případné vymáhání a zvyšují šanci na úspěch u soudu. V opačném případě se vymahatelnost pohledávek v oblasti B2B snižuje o desítky procent. Nástrojem, který naopak přímo zabraňuje finanční ztrátě, je pojištění pohledávek. Na trhu existuje vícero bank poskytujících bankovní záruky pro své klienty nebo poskytovatelů pojištění obchodních pohledávek.
- Dostatečná finanční rezerva a finanční řízení
Dostatečná finanční rezerva a správně nastavené cash flow jsou účinným prostředkem proti sekundární platební neschopnosti. Obojí nastavte ve své firmě, pokud možno tak, aby bylo možné udržet platební schopnost podniku několik týdnů až měsíců v případě, že dojde k nesplacení jedné nebo několika důležitých faktur. Základem je samozřejmě finanční strategie, která se neustále adaptuje na aktuální situaci, i důkladný monitoring a kontrola vlastních úvěrů a pohledávek.
- Efektivní správa pohledávek
I při pečlivé prověrce a dodržování všech výše uvedených zásad je možné, že se původně spolehlivý partner časem dostane do problémů. I proto je zásadní je průběžný monitoring během trvání obchodních vztahů. Umožní totiž firmě včas zachytit riziko a podniknout adekvátní opatření. Stabilitě firmy pomůže také efektivní správa pohledávek.
Moderní technologie, které třeba využíváme u nás v Rekenberu, umožnují efektivní analýzu a individuální posouzení dluhové situace. Ve spojení s end-to-end službou vymáhání pohledávek je výsledkem dynamická strategie a proces k získání celé dlužné částky v kratším čase a bez zhoršení vztahu s vymáhanou protistranou. Firemní věřitelé jsou tak “odbřemeněny“ od administrativních nákladů a nutnosti orientování se ve specifické právní úpravě správy pohledávek,” říká Bohdan Hemžal.
Význam takových řešení nepřímo potvrzuje aktuální i Barometr platební morálky. Nejčastější odpověď na otázku, jaká opatření firmy plánují v oblasti minimalizace rizik spojených s nízkou platební morálkou svých odběratelů, zněla: Zvýšení času, nákladů a zdrojů vynaložených na vymáhání faktur po splatnosti. Právě účinnější a automatizovanější správa pohledávek může firmám pomoci efektivněji proměnit faktury na hotové peníze, eliminovat hrozbu sekundární platební neschopnosti a udržet se finančně v kondici.
Přidejte odpověď