Čechům stále častěji stačí karta jen v mobilu

Ještě před dekádou bychom si nedovedli představit život bez plastové platební karty v peněžence. Jenže časy se mění, a přestože celosvětově počet vydaných karet nadále roste, jejich využívanost nikoli. Díky svým virtuálním protějškům, které je možné jednoduše nahrát do telefonu nebo chytrých hodinek, tak v peněžence plní spíše formální funkci. Vyplývá to z výzkumu platební služby Skip Pay, který realizovala na více než 1800 respondentech z řad svých klientů.

Skip Pay pravidelně využívá již 130 tisíc lidí z celého Česka jako běžnou platební službu – tedy nejen pro nákup zboží, ale i běžné každodenní platby, při cestování nebo například pro úhradu nájmu nebo účtu za mobilní telefon. Z tohoto pohledu se tedy jedná o zcela relevantní vzorek.

Jak tedy účastníci průzkumu platí? Výhradně plastovou kartu využívá 19 % dotázaných. Kombinaci plastové a virtuální 21 %, tedy o trochu více než pětina. A 60 % ze všech respondentů si pak vystačí s virtuální kartou nahranou v mobilním telefonu nebo hodinkách prostřednictvím Google Pay, Apple Pay nebo třeba Garmin Pay a k využívání plastové karty se vracet nehodlá.

Toto číslo navíc podle všeho roste už několik let, a to hned z několika důvodů. Změnu návyků nastartovala covidová pandemie, kdy výrazným způsobem stoupl počet online transakcí. Svou roli však hraje také generační obměna – uživatelů jako takových i technologií.

„Obecně platí, že čím mladší je uživatel, tím menší má potřebu využívat plastovou kartu. Věková hranice, kdy si lidé vystačí s virtuální kartou, se posouvá stále výš, nyní je již několik let nad čtyřicítkou. Je to logické – roste penetrace telefonů s NFC čtečkami, bezkontaktní platební terminály se v Česku staly takřka standardem a podobně se rozšiřuje i síť bankomatů, které umožňují bezkontaktní výběry,“ uvádí Richard Kotrlík, šéf platební služby Skip Pay.

Plastová karta už bez virtuálního protějšku netáhne

A jak se zdá, těm, co si navykli platit virtuálně, již kompletní odpoutání se od plastu nevadí. Pouze každý desátý platící výhradně s virtuální kartou by v případě sjednání nového účtu vyžadoval i její plastový protějšek, přestože by ho následně k placení nevyužíval.

Pokud by však mělo být vydání plastové karty jednorázově zpoplatněno – například stokorunou – pořídilo by si ji pouze 13 % respondentů – ani ne třetina z těch, kteří dnes pro placení používají výhradně plastovou kartu, a přibližně polovina z těch, kteří virtuální a plastovou kartu kombinují.

„Ve výsledku se tak ukazuje, že přejít na platby výhradně pomocí virtuální karty by nemělo problém vysoké procento z těch, kteří dnes obě metody kombinují. Řada lidí má plastovou kartu skutečně jen jako určitý druh zálohy nebo ji využívá k výběrům z bankomatů, které stále nejsou u nás i ve světě všude bezkontaktní. I tato bariéra ovšem postupně odpadá,“ uvádí Richard Kotrlík. „A zajímavý je také přístup ke zpoplatnění – Češi si sice i nadále myslí, že plastová karta by měla být zdarma, na druhou stranu snáz pochopí zpoplatnění právě fyzické karty než té virtuální.“

Pohodlí, bezpečí i zbytečné plasty

A jaké jsou důvody, proč se lidé stále častěji rozhodují pro virtuální variantu karet? V první řadě se jedná o pohodlí – možnost platit mobilem, hodinkami nebo jinou elektronikou a potvrzovat transakce pomocí biometrických údajů má i pro konzervativnější uživatele jasnou přidanou hodnotu.

Služby, které vydávají virtuální karty, navíc věnují patřičnou pozornost jejich jednoduchému ovládání. Pomocí aplikací nebývá problém kartu spravovat, nastavovat její limity, zablokovat ji nebo deaktivovat. A to zejména v případě, kdy dojde k podezření na zneužití. Virtuální kartu je také výrazně jednodušší nahradit – a s novou platit okamžitě, bez nutnosti čekat na zaslání té plastové.

„Otázka bezpečí je jeden z paradoxů, který virtuální karty provází. Na řadu klientů působí plastová alternativa bezpečněji, přestože ji uschovávají tak, že není problém opsat z ní například kompletní karetní údaje. A řada těch, kteří platí pomocí mobilů nebo hodinek, už ani přesně neví, kde doma fyzickou kartu má,“ vysvětluje Richard Kotrlík.

Využívání virtuálních karet však nahrává ještě další motivace – ekologická. Hlavním materiálem karet je i nadále především PVC, ekologické varianty jsou v Česku v podstatě výjimkou. Jako první ji až v roce 2020 představila v Česku ČSOB, a přestože s každou kartou ušetří 3,2 gramu průmyslového plastového odpadu a sníží uhlíkovou stopu o 7 gramů oxidu uhličitého, bezemisní virtuální kartě se pochopitelně rovnat nemůže.

Plast nebo digitál? Jde hlavně o věk

Kdo využívá raději výhradně plastové karty

  • Generace 40+, častěji ženy
  • Častěji platí v kamenných obchodech než na e-shopech
  • Pravidelně vybírá peníze z bankomatu
  • Plastovou kartu považují paradoxně za bezpečnější způsob platby

Kdo využívá raději výhradně virtuální karty

  • Nejčastěji mladí do 40 let, častěji muži
  • Pravidelně mění typ mobilního telefonu a záleží jim na jejich funkcích
  • Přestává nosit peněženku a hotovost nosí spíše v menším množství
  • Plastovou kartu nechávají doma

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*