Pro podnikatele, živnostníky, ale i pro všechny pracující je březen ve znamení daní z příjmů. Termínů je ale víc. Záleží na tom, v jaké formě lidé daňové přiznání podají. Při nedodržení termínů nebo způsobů podání hrozí sankce.
Nově musí podat daňové přiznání elektronicky například živnostníci a všichni, kterým byla státem zřízena datová schránka. Výjimku tvoří lidé, kteří se přihlásili k paušální dani. Ti totiž nemusí podávat daňové přiznání vůbec, jen je jim doporučeno, aby vedli daňovou evidenci.
Termíny pro podávání daňových přiznání jsou v podstatě tři:
V listinné podobě – do 3. 4. 2023 platí pro osoby, které podávají DP v listinné podobě.
V elektronické podobě – do 2. 5. 2023 platí pro osoby, které podávají DP v elektronické podobě.
S daňovým poradcem – do 3. 7. 2023 platí pro osoby, za něž podává DP daňový poradce či advokát
V případě, že má živnostník povinnost podat daňové přiznání elektronicky, ale podá ho v listinné podobě, bude vyzván k nápravě. Pokud tak však neučiní, dostane pokutu ve výši 1 000 korun.
„Od letošního roku platí, že všechny podnikající osoby mají datovou schránku a musí ze zákona podat daňové přiznání pouze elektronicky. Ostatní osoby, tedy subjekty s příjmy jinými než z podnikání, mohou takové přiznání podat v listinné podobě. Pokud však daňové přiznání podáno v dané lhůtě nebude, hrozí daňovému subjektu pokuta za opožděné podání,“ říká Michal Jelínek, partner V4 Group.
Přehled sankcí:
- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
- 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
„Přitom platí, že se pokuta nevyměří, pokud její výše nepřesáhne částku 1000 korun. Nepodá-li však poplatník daňové přiznání ani po výzvě správce daně, vypočte se z horní hranice procentního rozmezí a činí minimálně 500 Kč. Maximální výše pokuty může činit až 300 000 korun,“ dodává Michal Jelínek.
Pokuta se však nevyměří, pokud prodlení s podáním přiznání není delší než pět pracovních dnů. Je-li podané přiznání vadné, musí správce daně dotyčného nejprve vyzvat k opravě vady. Pokud na tuto výzvu nereaguje a vady neodstraní, dojde poté k vyměření pokuty.
„Tomu, kdo ani na výzvu správce daně neodstraní vadu podání, vzniká ze zákona povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 korun. Přičemž tato pokuta může být zvýšena až na 50 000 korun, pokud poplatník neodstraní vady podání a tato skutečnost závažně ztěžuje správu daní,“ upřesňuje Michal Jelínek z V4 Group.
V případě, že poplatníkem nejsou vady odstraněny, nehrozí jen pokuta. Přiznání může být také považováno za neúčinné. V takovém případě se na něj hledí, jako by vůbec nebylo podáno. Pak je nutné podat přiznání znovu, a pokud to bude až po lhůtě, hrozí opět sankce za pozdní podání.
Dojde-li k vyměření pokuty, je možné požádat o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Správce daně může pokutu prominout zcela nebo zčásti, pokud k prodlení s podáním daňového přiznání došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem ospravedlnit. Správce daně pak zohledňuje také ekonomické a sociální poměry daňového subjektu.
Přidejte odpověď